Srovnání léků Cocculus indicus a Gelsemium u dětí

Při některých obtížích dětí, ať jsou to například bradavice nebo noční pomočování, může být těžké získat mentální obraz. Je potřeba dítě bedlivě pozorovat, zeptat se jeho samotného a také rodičů, abychom poznali postoj dítěte k problému. Znalost chování nám může velice často pomoci rozpoznat i v akutních stavech obraz vhodného léku.

Prezentace ke stažení  Prezentace srovnání léků Cocculus indicus a Gelsemium u dětí (MUDr. Čajková).

Případ č.1:
Do ordinace přišla matka s pětiletým chlapcem. Hoch byl dle jejích slov velmi často nemocný, většinou se jednalo o záněty hrdla a průdušek, jednou měl i zápal plic. Byl léčen opakovaně antibiotiky. Chlapec seděl celou dobu způsobně a tiše na židli vedle maminky a pozorně naslouchal. Zajímalo mě, jak celá situace začíná a jak se vyvíjí. Matka mi líčila, že vždy sama zjistí jeho problém, až ho najde ležet. Říká : „ Nikdy ke mně nepřijde a neřekne, že je mu zle. Zjistím to, až ho vidím malátného ležet. Dokonce si sám hraje tak dlouho, pokud mu tělo dovolí. Pak si sám lehne do lůžka a nechce s nikým mluvit“. „ A jak se chová pak“? ptám se. Zavře oči, tiše leží a nechce být vyrušován, nechce nikomu odpovídat. Dokonce sám maminku požádá, ať ho nechá v klidu a jde do kuchyně. Řekne, že se mu točí hlava a chce jen ležet. Prostě i jen hovořit je pro něho obtížné. Odmítá jídlo. Matka říká : „ Já s ním nemám vůbec žádné problémy, nechá mě odejít, že si mohu udělat domácí práci. Nevolá na mě, jak to většinou děti dělají. Je velmi hodný a souhlasí se vším, co řeknu. Ale jakmile si někdo z rodiny chce dělat z něho legraci, pak je smutný a nemile se ho takové žerty dotýkají“.
 

Pokud bychom tento projev převedli do řeči rubrik, použijeme:

- Mildness (mírnost)
- Asks  for nothing (nic nežádá)
- Recognizes, the reality and accepts  it (uvědomuje si realitu a přijímá ji)
- Indifference, lies with eyes closed (lhostejnost, leží se zavřenýma očima)
- Jesting, aversion to (žerty, odpor k žertování)
- Sensitive,external impressions to (citlivý na vnější dojmy)

Byl podán lék Cocculus indicus 30CH. Jednou týdně po dobu dvou měsíců. Krom slabé rýmy, která rychle odezněla, byl chlapec bez infektů a v následujícím měsíci při kontrole dostal ještě jednorázově Cocculus 200CH.

Tento pro mě zajímavý případ mi potvrzuje Materia medica, kde Farrington říká : „ Cocculus indicus působí na cerebrospinální soustavu a působí velké oslabení příslušných orgánů. Vyčerpání. Pocit zmatení nebo otupělosti v hlavě, který se zhoršuje jídlem a pitím. Závrať s vířivým pocitem, když se posadí na posteli, což ho přinutí znovu si lehnout. Bolesti hlavy s nevolností, celková slabost. Pacient je smutný, tichý, náladový, ponořen ve svých myšlenkách“.

Řada léků trpí nebezpečným vyčerpáním, ale každý z nich má svůj „ specifický“ typ vyčerpání. 

Případ č.2:
Čtyřleté děvčátko s vyššími teplotami kol 38-39 st.C s kašlem a průjmy. Do ordinace vcházejí oba rodiče a dítě objímá matku kolem krku, se zavřenýma očima, nechce se na mě ani podívat. Drží matku velmi silně a brání se v momentu, kdy ji chce matka předat do náruče otci. I když po chvilce zkouší napřímit hlavičku, aby se na mě přece jen podívala, nevydrží a zase se položí matce na rameno. Matka si stěžuje, jak na ní dítě lpí,.. že nemůže ani na chviličku odběhnout, hned spustí křik. Nejradši je v náručí a pevně ji tiskne. Tatínek ji chce převzít, aby si odpočinula, ale ona se drží stále maminky. Tak se chová jen při nemoci, ve zdravém stavu vesele pobíhá, ale stejně maminku nespouští z očí. 

Co vidíme? V řeči rubrik můžeme použít:
Sekce mysl:

- Clinging to comfort (tiskne se, tíhne k pohodlí)
- Disturbed, averse to being (vyrušován, nechce být) 
- Quiet, wants to be (klid, v klidu chce být)
- Stupefaction, eyes cannot open (omámený, nemůže otevřít oči)
- Light, desires for (světlo, touží po)
- Torpor (strnulost, netečnost)
- Attention ameliorates (pozornost zlepšuje)

Byl podán lék Gelsemium 30CH. V následných dnech teplota klesla, průjmy již jen dvakrát během dne a do týdne se dostavil ústup potíží.

Dítě Gelsemium není schopno se udržet bez cizí pomoci. I když se o to pokouší, nedaří se mu to. Potřebuje pevnou oporu kvůli svému strachu z pádu. Aby si zachovalo rovnováhu, drží se maminky nebo něčeho, co mu poskytuje oporu (stěna, nábytek apod.). Důležitým klinickým pozorováním je to, že dítě nenechá odejít matku ze své blízkosti, užívá ji jako svou podporu a preferuje výhradně její společnost. Proč to dělá ? Svým způsobem mu tato výsada v nemoci přináší pocit pohodlí, komfortu a bezpečí. Chce, aby ho držela, ale nakonec se dítě drží jí. Čeho si ještě můžeme všimnout, vzdává se aktivit kvůli tomu, že nemá dost síly. Leží jakoby v omámeném stavu, oči zavřené, ale stále si uvědomuje své okolí. Jakmile se matka snaží odejít a nechat ho v klidu, začne křičet, dává najevo nesouhlas a matka musí zůstat u něho.

Zatímco pro dítě, které potřebuje Stramonium, je důležité, aby svítila všechna světla v pokoji a rodina nejlépe seděla kolem něho, dítě Gelsemium vyžaduje také dost světla, ale stačí mu jediná osoba, která se mu však bude stoprocentně věnovat. A další rozdíl mezi nimi je i v tom, že Stramonium hodně hovoří i když je nemocné, kdežto Gelsemium bude raději klidně ležet, odpočívat. Dítě Cocculus bude rovněž tiše ležet, nebude chtít jakékoliv vyrušování , ani nebude lpět na přítomnosti maminky.

Informace